Popis
Své poslední operní dílo na libreto Emanuela Schikanedera napsal Mozart v roce 1791, několik měsíců před svou smrtí. Kouzelný pohádkový, druhově obtížně zařaditelný příběh je hrou plnou fantazie, humoru, ale i filozofie.
Postavy prince Tamina, princezny Paminy, moudrého Sarastra – pána říše světla, zlé Královny noci, která vládne nočnímu království, a zejména veselého ptáčníka Papagena úspěšně oslovují diváky na celém světě více než 200 let a kladou stále stejné otázky: Je Kouzelná flétna oslavou zednářství? Nebo Mozartovým životním krédem o vítězství dobra nad zlem? Anebo „jen“ fantaskní pohádkou pro publikum lidového Divadla na Vídeňce, jehož impresáriem byl Emanuel Schikaneder? Neboť právě on přišel za Mozartem s nápadem na zkomponování Kouzelné flétny, protože dobře věděl, že návštěvníci jeho divadla touží především po hrách plných kouzel…
Není divu, že víceznačnost opery vede inscenátory k nejrůznějším symbolickým interpretacím. Ve Státní opeře je Kouzelná flétna magickou a mysteriózní pohádkou, v níž je poeticky a co nejlapidárněji vyjádřeno vítězství Pořádku nad Chaosem i to, že důstojnost a mravnost jsou nejvyšším posláním pro společnost.
S inscenací Kouzelné flétny v režii Ladislava Štrose slavil soubor opakovaně úspěchy i v Japonsku.
Orchestr, sbor a balet SO, balet.škola Olgy Kyndlové.
Opera je nastudována v německém originále a v představení jsou použity české a anglické titulky.
Přibližná délka představení včetně přestávky: 2 hodiny a 35 minut, jedna přestávka 20 minut.
Inscenace skončila bez oficiální derniéry na zájezdu v Japonsku.
Archivní složka sign. O 155o obsahuje následující materiál:
- komplet cedulí - tematiky 206.–264. repríza
- výstřižek z časopisu ND (2013)
- programová brožura (1995, re-edice 2013)
- dokumentace dvou zájezdů do Japonska 2013 (sign. Z 2523), 2016 (sign. Z 2823)
Většina materiálů a fotodokumentace inscenace je uložena ve fondu Státní opery Praha: Kouzelná flétna 1995.