Švanda dudák aneb Ďábel prohrál, lituje...
Pohádková opera pro celou rodinu.

„Čechové, Němcové, světe – přistupte! Dávat se totiž bude pohádka o dvou dějstvích a pěti obrazech na slova Miloše Kareše a v úpravě Maxe Broda. A o čem bude? O lípách v květu. O Královnách Temnoty, které nevyklenou, co zatoužily vyklenout. O loupežnících, kteří nadělají spoustu dobra. O Čertu, který prohraje v mariáši. Dorotka je totiž zde. A Švanda umí neuvěřitelné věci – s tím svým inštrumentem. Ať žije český dudák! Ať žije Dorotka! Koně, zbrojnoši, muži s kosou, polívka na oběd, orloj ukradený ďáblu, kočáry, bryčky, zvony všech ladění, hromy, blesky, hrozivé zjevy, netopýři a pekelný mariáš. Na konec pak všichni křičí: Sláva!“ Takto zve režisér Vladimír Morávek publikum všech generací a zvláště pak děti a jejich rodiče k návštěvě nevšedního představení opery Švanda dudák od českého (a později také amerického) skladatele Jaromíra Weinbergera. Ten patří – vedle pánů Smetany, Dvořáka, Janáčka a Martinů – k těm několika šťastným našincům, jejichž operní dílo slavilo úspěch nejen doma, ale i ve světě. V polovině 20. let minulého století, tedy v době první československé republiky, napsal spolu s humoristou Milošem Karešem volné pokračování proslulé Tylovy národní báchorky Strakonický dudák. Švanda se oženil se svou Dorotkou, ale doma moc nemá stání. A tak když mu loupežník Babinský vymaluje, co je ve světě čeká...
Následuje opravdu bláznivá historie, něco na způsob operního komiksu, který nás provede veselými i dosti horkými chvilkami dudáka Švandy a jeho loupežnického kumpána. I když se zdá, že je s našimi hrdiny už docela amen, vždycky nakonec zvítězí klenoty naší národní povahy – vychytralost a láska k hudbě. Fantastická i docela skutečná lidová opera Jaromíra Weinbergera sbírá ovace na mnoha evropských scénách a v překladu a úpravě Maxe Broda (mimo jiné přítele a spolupracovníka Franze Kafky a Leoše Janáčka) se Švanda dudák dostal roku 1931 dokonce až na jeviště Metropolitní opery v New Yorku.

Inscenaci uvádíme v rámci cyklu Musica non grata.

Opera Švanda dudák je prováděna se svolením společnosti Boosey & Hawkes Music Publishers Limited.

Délka představení 3 hodiny, 2 přestávky.

Herci, tanečníci a děti vystupují v následujících rolích, které jsou součástí režijní koncepce:
Nebeské znamení, Modrotiskový chlapec, Strážný na popravě, Karetní eso. --- Slepice – oblibuje zaútočit jako první, Dvorní dáma, Čert. --- Kohoutek, Zbrojnoš, Čert. --- Slepice – oblibuje zaútočit jako druhá, Modrotisková slečna, Paní s drůbeží, Dáma poblíž královně. --- Slepice – taková ta statečná, Dvorní dáma, Karetní královna. --- Obětavá slepice, Dvorní dáma, Smrt ve hře. --- Slepice hned na několik způsobů, Dvorní dáma, Karetní královna, Obětavá ženská. --- Kohoutek jako víno, Katisko, Lokajisko, Čertisko. --- Kohoutisko, Modrotisková vzpomínka, Muž v hrozitánské dáli, Čert. --- Kohoutek bez rozmyslu, Čert, Králíček s bubnem, Kluk ve hře. --- Králíček s bubnem – velmi nebezpečný zjev, Čert, Karetní král, Královský tanečník. --- Slepice – na závěr snese vejce, Modrotiskový přelud, Žena velice blízko královně, Čert. --- Dudák jako když vyšije, Kohoutek – v průběhu představení dospěje, Lokaj, Joker, Muž v nůši (má ty svoje promluvy k publiku). --- Všechny role umí a naprosto nečekaně se tu a tam zjeví. --- Zestárlá Dorotka. --- Princezna Olívie, Vyděšené kuřátko. --- Čertík Bertík, Strakonický dudáček. --- Tanečnice všech tanečnic, Kuřátko, Holčička v modrotisku. --- Ještě jeden virtuos, Kuřátko, Čertík Herbertík.

Účinkuje Sbor, Orchestr a balet Opery Národního divadla, externisté, děti z Baletní školy Olgy Kyndlové.