Narozen v Brně, zemřel v Praze. V roce 1928 absolvoval učitelský ústav v Brně, v letech 1928–1930 učil na školách v Lomnici u Tišnova, Strhařích, Deblíně a v Brně-Židenicích. Amatérsky hrál v souborech Bratrství a Radost v Brně. Rok před nástupem vojenské prezenční služby (1929) byl přijat na dramatické oddělení Konzervatoře Brno, kam se přihlásil stejně jako jeho starší bratr Rudolf. Konzervatoř ukončil v roce 1932 (pedagogové: E. Pechová, M. Waltrová, Z. Gräfová, R. Waltr, V. Baloun). V letech 1932–1933 také studoval estetiku na Filozofické fakultě brněnské univerzity.

Ve Státním divadle Brno byl angažován v letech 1932–1940 a kromě herecké práce zde působil i jako vedoucí a dramaturg představení pro děti. Od 1. 8. 1940 byl až do své smrti v roce 1977 členem pražského Národního divadla.

K typickým znakům jeho herectví patřil cit pro slovo. Dokonalé zvládnutí přednesu ho přivedlo zpět k pedagogice. Již v letech 1945–1949 vyučoval na Konzervatoři Praha, dále v letech 1950–1952 a 1959–1963 na Divadelní fakultě AMU a zároveň od roku 1951 na Filmové fakultě AMU. Zde přijal v roce 1963 stálý úvazek a v roce 1966 tu byl jmenován profesorem. Aktivní výuku ukončil v roce 1971. Kurz herectví vedl v roce 1970 i na Janáčkově Akademii múzických umění.

Stal se rovněž jedním z nejlepších filmových herců, hrál stěžejní postavy v desítkách filmů (Krakatit, Mikoláš Aleš, Z mého života atd.). Již od brněnské éry pracoval také v rozhlase, vynikal i v televizi. Pořady, v nichž účinkoval, patřily k divácky nejúspěšnějším (např. Romeo a Julie na konci listopadu, Lístek do památníku). Významné místo v jeho umělecké činnosti zaujímá také rozhlasová a televizní tvorba pro děti, v níž něha, cit a vtip dominovaly zejména v četbě pohádek (O pejskovi a kočičce, Příhody lišky Bystroušky, O kocourkovi Mikešovi, O loupežníku Rumcajsovi atd.). Tuto oblast jeho umění zachycují četné zvukové nahrávky.

Za svou tvorbu obdržel řadu cen a diváckých ocenění. Pohřben je na Vyšehradském hřbitově (Slavín).