Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Vlastním jménem František Xaver Schamberger. Divadlo začal hrát v 50. letech ochotnicky ve Švestkově divadle na Starém Městě; soukromě se herecky vzdělával u J. J. Kolára, později u K. Šimanovského. Pokusil se bez výsledku (1854) o angažmá ve Stavovském divadle a živil se nějaký čas malováním porcelánu; na jaře 1855 odešel na Tylovu výzvu k divadelní společnosti F. Zöllnera; asi po roce ji opustil a vystřídal několik německých souborů (Teplice, Košice, Pešť, Krakov, Olomouc, Innsbruck). V červenci 1860 nastoupil do Stavovského divadla, roku 1862 přešel do Prozatímního divadla, několik měsíců roku 1863 strávil v angažmá v Královci a v letech 1881–1883 byl předním členem Národního divadla; opustil je těsně před jeho druhým otevřením.

Šamberk asi tušil, že jeho originální, svobodomyslná herecká individualita se v ND nebude moci vhodně uplatnit. Po svém odchodu z ND hrál nejprve u Švandovy společnosti na Smíchově, pak u společnosti Pištěkovy na Vinohradech a nechal tu (také v Plzni) poprvé provozovat své dramatické novinky. Do svazku s Národním divadlem byl opět přijat v roce 1885, ale pro jeho častou neukázněnost docházelo k neustálým drobným konfliktům s divadelní správou. S obecenstvem ND se rozloučil v roce 1901, kdy odešel do penze.

Manžel herečky Julie Šamberkové, otec herce a malíře Vladimíra Šamberka. Pohřben je v Praze na Olšanských hřbitovech (V, 17, 57).

Pracovní text hry Svůj k svému aneb Svatební večer bez nevěsty, z repertoáru Prozatímního divadla, v knihovně archivu ND, sign. r 2137