Nositelka Nobelovy ceny píše provokativně a nelítostnou kritičností předčí i Ibsena. (Dvě jeho hry, na které Jelinek navazuje, jsou obsaženy v názvu.) Domýšlí především příběh Nory. Jak se sama autorka vyjádřila, pokládá ji za velmi negativní postavu. Nora se sice zbavila manželství, ale dál jako ta veveřička hopká pro potěšení mužů, aniž cokoli chápe z principů muži diktované civilizace. (Kdo efektivněji exploatuje, ten efektivněji konkuruje, mohl by znít její algoritmus.) Jelinek Noru posílá do třicátých let minulého století, do let krize, jejíž budoucností je válka. Jak by řekl Václav Bělohradský, jde o výstižnou metaforu nastalých časů zbožňovaného růstu Růstu.

Inscenace obdržela Cenu Josefa Balvína za nejlepší inscenační počin německy psané hry.
K inscenaci byla vydána tematická trička.

Inscenace není vhodná pro děti
Délka představení: 2 hodiny 20 minut

Pracovní text hry v knihovně archivu ND, sign. r 10776, r 10776a

Orchestr, sbor, tanečnice: externí spolupráce.