Po patnácti letech se do repertoáru Národního divadla vrátila barokní opera a po dlouhých pětadvaceti letech je to dílo francouzského operního guru 18. století Jeana-Philippa Rameaua. A úplně konkrétně – je to jeho světově proslulá „comédie lyrique“ Platée, která ovšem v historii Národního divadla, ani Státní opery a ani jejího předchůdce Nového německého divadla nebyla zatím nikdy uvedena.

Komedii o šeredné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral spolu se dvěma jinými operami francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou, o níž se proslýchá, že prý příliš krásy nepobrala. O tom, zda měla být volba Rameauovy Platée záměrně jakýmsi poťouchlým žertem budoucího infantčina tchána, se můžeme jen dohadovat. Pokud tomu tak bylo, pak byla králova dramaturgická volba skutečně trefná (a značně nekorektní) i z jiných důvodů. Rameauova Platée si totiž nedělá legraci jen z jedné víly-ošklivky, nýbrž také ze samotné „posvátné“ společenské instituce: z chorobně žárlivých manželek a ovšem i z bázlivých, a proto velmi vynalézavých manželů, jimž se nejrůznější partnerské trable nevyhýbají, ani když jsou sami olympskými bohy...

Inscenace je realizována ve spolupráci s Collegiem 1704. Nakladatelská práva zastupuje Barenreiter Praha s. r. o.

Představení je nastudováno ve francouzském jazyce, s českými a anglickými titulky.
Délka představení je 2 hodiny, 1 přestávka.

Účinkuje Orchestr Státní opery, Balet Opery Národního divadla, členové Collegia 1704 a Collegium Vocale 1704.