Narozen v Záhřebu (Jugoslávie), zemřel tamtéž. Po studiu na dramatické škole V. E. Frühmanna ve Vídni byl v sezoně 1907/1908 volontérem v Národním divadle v Záhřebu. V letech 1908–1919 působil v několika jugoslávských divadlech (např. v Osijeku, Varaždině) a v letech 1919–1929 byl členem Národního divadla v Lublani.

Po pohostinském vystoupení 1927 a 1929 v Národním divadle byl v roce 1929 k ND angažován a setrval zde až do konce války v r. 1945. V ND občas také režíroval. Po osvobození odešel k divadlu v Českých Budějovicích jako režisér a herec (1945/1946), odtud do Kladna (1947/1948) a Hradce Králové (1949/1950). Poté se v roce 1951 vrátil do Jugoslávie a nastoupil jako herec a režisér v Národním divadle v Záhřebu (Hrvatsko narodno kazalište).

Od roku 1956 hrál v divadle Branka Gavely (Dramsko kazalište "Gavela"). Působil zároveň jako pedagog na Akademii pro divadelní a filmové umění (Akademia za kazališnu i filmsku umjentnost – Zagreb). Hrál i v řadě českých filmů, např. Extaze, Rozvod paní Evy, Obrácení Ferdyše Pištory, Krok do tmy, Cech panen kutnohorských, M. R. Štefánik (za ztělesnění titulní postavy získal v roce 1935 cenu Čs. filmu).

Otec herečky Libuše Rogozové.