Narozena v Hradci Králové, zemřela v Praze. V letech 1909–1912 studovala na Konzervatoři Praha klavír, ve zpěvu se současně školila v Pivodově pěvecké škole a zdokonalovala se u E. Destinnové. Na pozvání K. Kovařovice debutovala 12. 3. 1912 v Národním divadle v úloze Lidunky (Blodek: V studni) a déle než rok zde vystupovala pohostinsky. Angažována byla od 1. 5. 1913 do 31. 8. 1939. Ve dnech vypuknutí 1. světové války se zdržovala ve Francii, byla internována a vrátila se až 18. 11. 1914.

Během své více než pětadvacetileté činnosti v ND vytvořila na 100 rolí. Hostovala často v mimopražských divadlech, ve Slovenském národném divadle Bratislava (1924), ve Státním divadle Brno (1925), Východočeském divadle (1928), Státním divadle Ostrava (1933), spolupracovala i s ochotnickým hudebním divadlem (např. v roce 1916 v Kralupech v inscenaci Prodané nevěsty). Po odchodu z ND vystupovala na koncertech a v Čs. rozhlase.

Dcera básníka Emanuela Miřiovského. Pohřbena je Olšanských hřbitovech (VIII, odd. 1, hrob 43).