Narozena ve Vídni, zemřela v Praze. Užívala též jména Ella nebo Ela Poznerová (původně se psala Posnerová). Studovala herectví na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze u M. Laudové-Hořicové, absolvovala v roce 1924.

V sezoně 1924/1925 působila v divadle Rokoko, poté v sezoně 1925/1926 pokračovala ve studiu na dramatické konzervatoři v Paříži. Do Národního divadla byla angažována 1. 9. 1926, zprvu na zkušební dobu (1926/1927), v letech 1927–1940 byla členkou Činohry ND. V roce 1928 vyhrála díky líbivému zjevu a fotogeničnosti soutěž o Miss Europe v Berlíně (v české části soutěže obsadila 3. místo). Mládí a krása ji předurčovaly k milovnickým rolím a francouzská hlasová průprava ke konverzačním komediím. Od 30. let hrála ve filmu – např. Filozofská historie či U snědeného krámu.

V roce 1940 dostala v Národním divadle výpověď z rasových důvodů. Po osvobození v roce 1945 vystupovala pohostinsky v různých představeních (v Divadle města Žižkova, 1947; ve Vrchlického Noci na Karlštejně, uváděné na nádvoří hradu Karlštejna). Do Národního divadla se vrátila v letech 1954–1970 (1954–1962 jako inspicientka činohry a asistentka režie, v roce 1962 byla znovu angažována do Činohry ND, 31. 12. 1970 penzionována). Jako asistentka režie spolupracovala na inscenacích Obrněný vlak 14-69 (premiéra 1953/1954), Radúz a Mahulena (premiéra 1954/1955), Vzdorokrál (stejná sezona) a Otec (premiéra 1955/1956).

Na deskách Supraphonu je zachycena jako Hlasatelka v rozhlase z Matky Karla Čapka, kterou alternovala s Marií Burešovou, Strouhalka v Maryše bratří Mrštíků a Dáma v náměsíčné scéně lady Macbeth (Shakespeare: Macbeth). V Čapkově a Shakespearově hře byla partnerkou Leopoldy Dostalové. V televizi hrála menší roli Ženy výpravčího v přepisu Krejčovy inscenace Topolovy hry Jejich den (1962).

16. 5. 1968 získala titul Zasloužilá členka Národního divadla, jinak však nepatřila k politickým prominentům.