Výpravný balet Spící krasavice hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského a choreografa Mariuse Petipy, na motivy pohádky Charlese Perraulta, měl původně premiéru na konci devatenáctého století v Petrohradě. Nyní vstupuje do repertoáru Baletu Národního divadla v choreografii legendární primabaleríny Márcii Haydée jako pozoruhodný artefakt duchovního odkazu baletní klasiky.
Od premiéry v roce 1987, kdy Márcia Haydée uvedla tento titul ve Stuttgartském baletu, zakotvila její Spící krasavice pevně v baletním světě. Zhlédli ji diváci v Chile, Belgii, Austrálii, Jižní Koreji, Švédsku a Kanadě a nyní doputuje do zrekonstruované budovy Státní opery v Praze jako podobenství o znovuoživení krásy a věčném boji zla s dobrem.
Před vytvořením vlastní choreografie se Márcia Haydée s Petipovým klasickým dílem setkala mnohokrát: Byl to vůbec první balet, který jako holčička viděla, a později v mnoha verzích sama tančila. Když se v roce 1961 ucházela o angažmá u Johna Cranka, předvedla mu variace ze Spící krasavice a ve stejném souboru debutovala jako Princezna Florina (v pas de deux s Modrým ptákem). Zevrubná znalost díla jí tak poskytla pevný základ, na němž vystavěla svou vlastní interpretaci verze Spící krasavice. Zároveň se jednalo o vůbec první choreografii, kterou Haydée vytvořila.
Důraz přitom kladla kromě princezny Aurory a prince Désirého hlavně na postavu víly Carabosse, která prostupuje celým baletem. Objeví se i v závěru při svatební oslavě, aby nám připomněla, že zlo je stálou součástí našeho světa. „Pro mě je Spící krasavice především příběhem o zlé víle,“ popisuje choreografka Márcia Haydée svou vizi, „Dobro i zlo máme každý v sobě, je to univerzální zápas.“

Orchestr Státní opery (pro živá představení s diváky).
Santiago de Chile Philharmonic Orchestra (nahrávka pro online provedení inscenace bez diváků).

Partnerem inscenace je společnost PRECIOSA, která zdobí inscenaci svými šperky.

Poděkování patří Mecenášskému klubu Národního divadla za významný dar a Santiago de Chile Philharmonic Orchestra za poskytnutí nahrávky. Speciální poděkování patří mecenášce Janě Poljakové za laskavou a velkorysou finanční podporu, díky které byl pořízen záznam představení.

Inscenace byla nastudována v době zavřených divadel kvůli pandemii koronaviru. Její první provedení se odehrálo bez diváků online na YouTube kanálu Baletu Národního divadla. Záznam inscenace byl natočen 26. a 27. 3. 2021 ve Státní opeře a pořídilo jej Chiodi studio. Záznam byl ke zhlédnutí ve dnech 29. 4.–5. 5. 2021 a dosáhl přes 66 000 zhlédnutí. Premiéry před diváky se mohly odehrát až 16. a 17. 9. 2021.

Délka představení 2 hodiny 45 minut, 1 přestávka.

Sólisté a sbor Baletu Národního divadla, studenti Taneční konzervatoře Hl. města Prahy, žáci Baletní přípravky ND a externisté. Orchestr Státní opery.