Narozen v Sumrakově (u Telče), zemřel v Praze. Po maturitě na gymnáziu v roce 1911 v Jindřichově Hradci se věnoval povolání učitele. V hudbě se vzdělával u F. Vacha v Brně, zpěv studoval za války na hudební akademii ve Vídni. Do souboru Národního divadla byl přijat bez zkušebního vystoupení od 1. 1. 1919 a působil zde do roku 1936 (v ND vykonával v sezoně 1933/1934 i funkci inspicienta).

Hostoval v Olomouci (1922), ve Slovenském národném divadle Bratislava (1924) a u Východočeského divadla (1926). Hlasovou techniku a hudební projev si zdokonaloval i během angažmá v ND u C. Emericha v Praze (1922–1926) a u E. Piccoliho v Miláně (1928, 1929, 1931). Získané zkušenosti ze studií v cizině začal shrnovat ve statích o teorii zpěvu, která ho nakonec upoutala natolik, že se vzdal dráhy operního pěvce a přijal místo profesora zpěvu na Konzervatoři Brno (1936). V pedagogické práci pokračoval i na Janáčkově Akademii múzických umění Brno (1947–1960). Jeho školením prošli vynikající koncertní a operní zpěváci (L. Domanínská, T. Šrubař, Z. Švehla aj.).