Johann Strauss ml. fascinoval zejména svými valčíky (např. Na krásném modrém Dunaji) a od roku 1871 i operetou. Po dvou úspěšných titulech (Indigo a 40 loupežníků a Karneval v Římě) složil v roce 1874 operetu Netopýr, která spolu s Cikánským baronem (1885) patří ke dvěma nejznámějším operetám vůbec. Předlohou k ní se stal francouzský vaudeville La reveillon (tradiční štědrovečerní veselice) Henriho Meilhaca a Ludevika Halévyho z roku 1872. Libreto napsali Karl Haffner a skladatel a kapelník Divadla na Vídeňce Richard Genée. Premiéra se uskutečnila v Theater an der Wien 5. 4. 1874 za skladatelova osobního řízení. Ideální směs vídeňského šarmu, humoru a nepřekonatelné radosti ze života, to jsou přednosti této operety, která se zabydlela na jevištích takřka celého světa. Včetně operních scén: poprvé se tak stalo zásluhou Gustava Mahlera v roce 1894 v Hamburku a krátce poté i ve vídeňské Dvorní opeře u příležitosti padesátiletého jubilea Straussovy umělecké činnosti. Od té doby je Netopýr repertoárovou stálicí každého velkého operního domu.

Divadelní cedule při premiéře inscenace v roce 1991 uváděla inscenační tým ve složení:
Režie: Peter Lauscher
Scéna: Vladimír Nývlt
Kostýmy: Josef Jelínek
Choreografie: Zdeněk Prokeš
Dále uváděla, že verzi operety pro Smetanovo divadlo zpracoval na základě konceptu Petera Lauschera Sepp Tatzel.

Po návratu inscenace do repertoáru ND byl inscenační tým uváděn v obměněné podobě, ačkoliv se jednalo stále o tutéž inscenaci.
Režie: Martin Otava
Scéna: Ján Zavarský
Kostýmy: Josef Jelínek
Choreografie: Zdeněk Prokeš, Petr Jirsa (posléze opět pouze Zd. Prokeš)
Informace o verzi díla přestala být uváděna.

Inscenace neměla oficiální derniéru, byla stažena z repertoáru.

Archivní složka sign. O 237h obsahuje následující materiál:
- inscenační plakát
- propagační letáky
- programová brožura (1991)
- scénáře silvestrovských představení 2012, 2013
- cedule: premiéra
- komplet cedulí - tematiky 1.–149. repríza (částečně uloženo ve fondu SOP)
- mediální ohlasy z tisku, časopisu ND ad.
- sada fotografií

Nastudováno v německém originále. Inscenace pokračuje od 1.4.1992 ve Státní opeře Praha (v ND odehráno 11 repríz). Od 15.1.2012 opět v repertoáru ND = 112. repr. Od 6.12.2016 hráno v HDK kvůli rekonstrukci SO. Celkem odehráno 149x, z toho 49x v ND.