Mezzosopranistka, narozena v Kladně. Studium zpěvu absolvovala na Pražské konzervatoři, poté se věnovala studiu techniky a interpretace operního zpěvu u Evy Zikmundové. První angažmá přijala v Divadle J. K. Tyla v Plzni. V Národním divadle se představila v roce 1987 a v následujícím roce zde získala angažmá. Nastudovala mj. Dorabellu (Cosi fan tutte), Maddalenu (Rigoletto), Pavlínu a Dafnise (Piková dáma), Olgu (Eugen Oněgin, později zpívala i Filipjevnu), Mladého Araba (Julietta), Cherubína (Figarova svatba, později zpívala i Marcellinu), Suzuki (Madama Butterfly), Vílu Nulle/Lilian Nevermoore (Trojí přání), Kláru d´Almanza (Zásnuby v klášteře), Toinettu (Zdravý nemocný) nebo Káču (Čert a Káča, později zpívala i Kněžnu a Matku Káči). Po rozdělení pražských operních domů se stala členkou Státní opery Praha, kde patřila k předním sólistkám souboru. Představila se v hlavních rolích Rossiniho oper Italka v Alžíru (Isabella) a Sevillský lazebník (Rosina), v titulních rolích Mignon a Carmen, zpívala Lauru Adorno (La Gioconda), Fenenu (Nabucco), Eboli (Don Carlos), nebo Marinu Mníškovou v Borisi Godunovovi.

Od roku 1999 je opět členkou opery Národního divadla. Z rolí, které tu vytvořila, připomeňme mj. Kostelničku (Její pastorkyňa, později zpívala i Stařenku Buryjovku), Ježibabu (Rusalka), Martinku (Hubička), Ludmilu i Hátu (Prodaná nevěsta), Mrs. Quickly (Falstaff), Kněžnu z Bouillonu (Adriana Lecouvreur), Hraběnku z Coigny (Andrea Chénier), Donnu Elvíru (Don Giovanni), Matku Míly (Osud), Kabanichu (Káťa Kabanová), Radmilu (Libuše), Waltraute ve Valkýře nebo Herodias v koncertním provedení Salome. Za roli Brangäny (Tristan a Isolda) získala cenu Festivalu hudebního divadla Opera 2001 za nejlepší ztvárnění vedlejší role a byla nominována na prestižní Cenu Thálie. Za roli Marilyn Klinghoffer v opeře Johna Adamse Smrt Klinghoffera získala Cenu Thálie 2003.

Bohaté jsou i její zahraniční aktivity. V německém Regensburgu byla angažována na roli Oktaviána (Růžový kavalír), několikrát vystoupila pohostinsky v Italce v Alžíru v Kolíně nad Rýnem a v Rakousku jako Waltraute (Valkýra). Dále hostovala v Dublinu a Nancy, její umění ocenilo publikum i na Tchaj-wanu a v Japonsku. Yvona Škvárová rovněž spolupracuje s domácími operními scénami, v poslední době s Národním divadlem moravskoslezským na inscenacích Falstaffa, Života prostopášníka či Ohnivého anděla, nebo s Divadlem F. X. Šaldy v Liberci (Eugen Oněgin).

Je také vyhledávanou interpretkou oratorní a kantátové tvorby. Od roku 2006 vyučuje klasický zpěv na Pražské konzervatoři a od roku 2013 na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Aktualizace: listopad 2025