Narozen v Jičíně, zemřel v Praze. Architekt, návrhář nábytku, scénický výtvarník, malíř, urbanista a teoretik architektury. 1902–1907 studoval na Vysokém učení technickém v Praze (žák J. Schulze, J. Kouly a A. Liebschera); 1911–1912 člen Skupiny výtvarných umělců a od 1918 Tvrdošíjných. Autor regulačního plánu kolonie U bruské brány v Praze (s V. Zákrejsem), krematoria v Ostravě-Fifejdách (zbořeno), architektonické úpravy Jiráskova (1926–1933) a Švermova (1941–1947) mostu v Praze.
Jako scénograf Vinohradského divadla (1919–1921) a Národního divadla (od 1921) spolupracoval zvláště s K. H. Hilarem, s nímž vytvořil českou verzi scénického expresionismu. Zakladatel českého moderního scénografického výrazu, v oblasti scény i kostýmu povýšil kritéria dramatická nad výtvarná. Byl spolutvůrcem českého architektonického kubismu, jehož tvarosloví interpretoval neexpresionisticky, jako vnitřní pohyb hmoty. Věnoval se též malířské a grafické tvorbě a návrhům užitého umění pro Artěl. Autor knihy 30 let výtvarné práce na českých jevištích (1951).
Pohřben je v urnovém háji krematoria Strašnice (výkl. vin. 1, 1).