Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Po studiu malířství na Uměleckoprůmyslové škole a herectví v dramatické škole K. Želenského (1905–1907) nastoupil v roce 1907 u divadelní společnosti J. Faltyse. Během sedmi let (do 1914) vystřídal pak divadelní společnosti V. Choděry, J. Chládka, V. Housy, A. Marka, J. Blažka, B. Jeřábka a A. Janovského. Po vypuknutí světové války se vrátil do Prahy a účinkoval v příležitostných pořadech na zábavných večírcích. Záhy získal angažmá ve Švandově divadle (1914–1918). Odtud ho režisér K. H. Hilar přijal do souboru Divadla na Vinohradech (1918/1919). Na doporučení E. Vojana, tehdejšího šéfa činohry, nastoupil již po jedné sezoně do Národního divadla, kde působil od 1. 7. 1919 až do odchodu do důchodu v roce 1959.

Byl autorem drobných literárních humoresek a grotesek; napsal, ale nevydal Paměti. Vytvořil řadu rolí také ve filmu, a to jak v éře němého filmu (Zlaté srdečko, Zlatý klíček), tak hojně ve filmu zvukovém.

V roce 1953 byl jmenován zasloužilým umělcem. Pohřben je na Vyšehradském hřbitově v Praze (6, 55).